Kobra Královká
Kobra královská (Ophiophagus hannah) je druhem jedovatého hada z čeledi korálovcovitých, který žije v oblasti jižní a jihovýchodní Asie, od Indie po Filipíny a Jávu. Je považována nejen za nejdelší kobru, ale i za nejdelšího jedovatého hada světa. Dorůstá délky až 5,7 metru a může vážit až přes 12 kg. Tělo kobry je olivově zelené s příčnými pruhy. Její uštknutí, pokud nedojde k podání séra, bývá pro člověka smrtelné v 50-60 % případů. Její jed je neurotoxický, způsobuje tedy paralýzu nervového systému. Přesto dochází k poměrně málo úmrtím, neboť hadi nejsou příliš agresivní, je jich relativně málo a ne vždy vypouští při kousnutí jed.
Kobra královská se specializuje na lov jiných hadů (Ophiophagus = požírač hadů). Její nejoblíbenější kořistí je užovka černá. Zabíjí i další hady (např. krajty), včetně jedovatých druhů (kobra indická, bungar, ploskolebec) a příslušníků vlastního druhu. Doplňkovou kořistí jsou plazi (ještěrky), ptáci a hlodavci.[1] Kobra nutně nevypouští jed při každém útoku, někdy svou kořist udusí podobně jako hadi škrtiči. Zabité hady polyká od hlavy. Díky svému pomalému metabolismu nemusí kobra přijímat potravu i několik měsíců.
Samice klade v období od dubna do června asi 20 až 50 vajec do dvoukomorového hnízda, které sama staví. Je to jediný had, který si staví hnízda. V horní části hnízda zůstává po celou dobu inkubace, tedy 60 až 80 dnů. Vylíhnutá mláďata mají délku okolo 50 až 60 cm. Ve volné přírodě se dožívá obvykle okolo 20 let.
Kobra královská stojí na vrcholu potravního řetězce a má jen minimum nepřátel. Spíše mladých jedinců se může zmocnit promyka, která se ale zaměřuje hlavně na kobry indické a jiné menší hady. Ostatní jedovatí hadi nedokáží kobru královskou ohrozit, neboť ta je vůči jejich jedu imunní.[4] Nicméně krajty se někdy dokáží útoku kobry ubránit a udusit ji.[5]
ZDROJ WIGIPEDIA
